Včelařská konference

Ono to s tím prouděním vzduchu v úlu nebude asi tak jednoznačné,
Vysoký úl bez oček se musí zákonitě chovat jinak jak úl s očky. Tento se musí chovat jako komín. To znamená je-li veku teplota nižší než uvnitř musí vzduch ve vnitř stoupat nahoru a obráceně je-li teplota venku větší jak uvnitř vzduch vstupuje horními očky dovnitř kde se ochlazuje a chladný vytéká spodem ven Proto se asi na prolet vydávají dříve včelstva z úlů s očky než včelstva s více uteplených úlů bez oček Určitě pak také bude hrát roli v které části sedí chomáč Toho si lze všimnou i v létě když včely intenzivně větrají. foukněte do včel teplý kouř z kuřáku a česnem vám začne vycházet ven To že teplý vzduch zespoda ohřívá včely na hoře považuji za přežívající blud O správnost mého tvrzení se můžete přesvědčit se svíčkou v ruce. Když nejlépe v létě otevřete ráno dveře vzduch ohne plamen svíčky dole dovnitř a nahoře ven. Uděláte li stejný pokus v parném odpoledni, bude to přesně naopak .Tak funguje přirozené větrání a proto nejde v létě v poledne zatopit v kamnech nebo krbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Konec s bludami Hohenheimu-vysoke dno
> Datum: 22.1.2007 12:10:06
> ----------------------------------------
> Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?
> To není biologická ale fyzikální výhodnost. Za předpokladu že se jedná o
> prostor, kde teplo proudí nahoru. Což se u úlu předpokládá. To znamená, že
> včely dole topí včelám nahoře. Ale včely si umí teplo pěkně chránit a
> chomáč dokáže účině bránit "odchodu" tepla nahoru. Účinně, ale ne
> stoprocentně. Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního
> hlediska lepší než širší. A teď do kterého směru širší - ve směru uliček,
> nebo napříč plásty. Tady se dá asi dovodit, že ve směru uličky je to
> výhodnější. Lépe se asi vyhřívá větší plocha na málo plástech, než více
> malých ploch na malých plástech.
> Pokud uvažujeme včelstvo na plástech a ne na divočině:-)
> Ale z pozorování mnoha včelstev při mnoha jarních rozvojích můžu říci, že
> ani včely vtom nemají moc jasno.
> Některé jdou na výšku v několika uličkách, jiné se drží do široka u
> strůpku, jiné založí kouli uprostřed, i když nad sebou mají, nebo jim
> dělám,volno.
> Asi nečtou knížky.
> Karel
>
>
>

Ono to s tím prouděním vzduchu v úlu nebude asi tak jednoznačné,
Vysoký úl bez oček se musí zákonitě chovat jinak jak úl s očky.
.....
Samozřejmě, chtělo by to vždy vědět o jakém konkrétním uspořádání se bavíme. Především o ochlazování - izolaci stěn a stropů, ventilaci.
Přes mnohost a různorodost řešení se domnívám, že ve velkém počtu modelů dojdeme k tomu, že těsně nad chomáčem a v chomáči stoupá teplý vduch vzhůru. Pod nevytvoříme intenzívní proudění vopačném směru.
Kam jde pak ten vzduch, jestli odchází očky, ochladí se o strop a dále o stěny a klesá k česnu, nebo ke dnu a od něho zase cirkuluje k chomáči je otázka.
Při řešení těchto modelů, prosím dávejte na vědomí, jestli hodnotíte systém: chomáč a jeho okolí, vnitřek úlu, nebo úl jako celek.
Karel

Sleduji 6 úlů kontinuálně na počítači.Jeden nástavek , dva nástavky . tři nástavky, vysoké a nízké dno , nové typy úlů, taky ten zvláště uteplený co je na webu Včelaření moderně atd..
Potřebuji pořádné mrazy, a různé změny počasí a obsáhnout celý rok. Potom výsledky zveřejním. Včely dovedou kolektivně jednat v jakékoliv situaci. K nějakému výsledku bez zbytečného dohadování lze dosáhnout jedině měřením, ale musí být k tomu metoda a finance na přístroje.
B.V.

Měřit tyhle věci na počítači, to znamená zřejmě nonstop ve dne v noci třeba
klidně co 15 minut je velice podrobné měření. Ale musím upozornit, že měřit
jednu variantu úlu jen na jednom kusu úlu nemá moc velkou cenu, protože se
nepozná a neodstraní vliv náhodných statistických výchylek. Běžně se měří
několik stejných měření souběžně neboli několik úlů, po vyhodnocení se třeba
škrtá extrémní výsledky, nejvyšší a nejnižší hodnota a ze zbylých se počítá
určitým způsobem průměr atd. Je na to přímo obor matematické statistiky,
jednotlivé specializované vědecké odvětví mají na základě té statistiky
vypracovanou metodiku, jak takové měření provádět. Pokud bych už měl zav
edené a vyzkoušené měření počítačem, stálo by mi za to se zeptat třeba ve
VUVČ v Dole, jak měřit, hlavně na kolika úlech a jak z toho udělat průměr,
aby výsledek byl opakovatelný a tudíž zveřejnitelný i jako nějaká výzkumná
včelařská práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 6:22 PM
Subject: Re: Konec s bludami Hohenheimu-vysoke dno


> Sleduji 6 úlů kontinuálně na počítači.Jeden nástavek , dva nástavky . tři
> nástavky, vysoké a nízké dno , nové typy úlů, taky ten zvláště uteplený co
> je na webu Včelaření moderně atd..
> Potřebuji pořádné mrazy, a různé změny počasí a obsáhnout celý rok. Potom
> výsledky zveřejním. Včely dovedou kolektivně jednat v jakékoliv situaci. K
> nějakému výsledku bez zbytečného dohadování lze dosáhnout jedině měřením,
> ale musí být k tomu metoda a finance na přístroje.
> B.V.